Nepřipravený na důchod je podle autorů onoho grafu ten, komu klesne životní úroveň pod hranici přibližně 70 procent příjmu. To zní jako pohádka. V Česku jsme si tak nějak zvykli nad pivem konstatovat, že „Stejně v důchodu nedostanu nic“. Ponechme ale chvíli takové strašení stranou.
Diskuze o penzijní reformě u nás sice byla vyhrocená až hysterická, ale trocha osvěty přece jen proběhla. Asi vás proto nepřekvapí, že český penzijní systém je v mezinárodním srovnání velice solidární. Jinak řečeno, čím více vyděláváte, tím menší je takzvaný náhradový poměr.
Při průměrné mzdě dostanete nyní státní penzi necelých 60 procent čisté mzdy. Výpočet důchodu je samozřejmě individuální a záleží na skutečných příjmech a době pojištění, ale toto číslo je modelový případ. I v budoucnu nějaký důchod z průběžného systému dostanete, takže o chlebu a vodě nebudete. Otázka je, co si na ten chleba namažete. Právě proto je důležité přípravu na penzi neodbýt rezignovaným mávnutím rukou.
Tisícovka měsíčně vás nespasí
I když budeme optimisticky předpokládat zachování současných náhradových poměrů, vězte, že ani spoření tisícikoruny měsíčně na „penzijko“ vás nespasí. Pojďme si udělat malé početní cvičení. Kolik byste museli spořit, abyste si udrželi zmíněných 70 procent životní úrovně?
Dejme tomu, že je vám 35 a pobíráte průměrnou mzdu, tedy něco přes 25 tisíc korun. Do penze půjdete podle současných předpokladů v 67 letech. Předpokládejme, že s rostoucími zkušenostmi vám mzda poroste více než o inflaci, před důchodem tak budete čtvrtinu nad průměrem. V takovém případě dostanete od státu za svoje odvody jen něco kolem poloviny čisté mzdy. Počítejme, že penzi budete čerpat dalších 18 let, do 85 let věku. Vzhledem k prodlužující se době dožití to není nepravděpodobné. S tímto zadáním vychází potřebné spoření na zhruba 2 600 korun měsíčně, tedy přes 13 procent čistého měsíčního příjmu.
Kdo se bude držet při zemi, ostrouhá
To sice nevypadá nijak drasticky, ale je v tom ovšem započítán ještě jeden vcelku optimistický předpoklad – že se nebojíte trochy rizika a investujete do takových fondů, či jiných nástrojů, které dlouhodobě překonají inflaci alespoň o dvě procenta ročně. Akcie sice za poslední století v průměru vydělaly více, ale do dynamických fondů III. pilíře se chce málokomu. Podle statistik velká většina nových účastníků zatím volí ty konzervativní.
Pokud tedy zhodnocení snížíme například na jedno procento nad inflaci, potřebná částka stoupne na tři tisíce měsíčně. Pokud ji uspoříte levou zadní, můžete si pogratulovat. Ale nezapomínejte, že výpočet předpokládá zachování náhradového poměru z I. pilíře.
Starší by museli šetřit pětinu
Ve věku kolem třicítky ale spíš budete utrácet za pořízení bydlení, založení rodinyatd. Kolik budete muset šetřit, když s přípravou na důchod začnete až v pětačtyřiceti? Potřebná částka vychází už na přibližně 20 procent vašeho příjmu. To poslední je opět při výnosu dvě procenta nad inflaci. Všechny uvedené částky započítávají státní podporu k penzijnímu spoření 230 korun měsíčně a v době penze předpokládají výnosy přesně odpovídající inflaci.
Jak dopadnete, když se spolehnete na obvyklou tisícikorunu do konzervativního fondu? Od teď do penze naspoříte zhruba 560 tisíc v dnešních korunách. I tak se budete muset uskrovnit zhruba na polovinu svojí dosavadní životní úrovně.