Peníze a spory
|
Připomíná, že podle průzkumu, každý osmý Čech není schopen splácet půjčky tak, jak má. A pak je tu ještě jedno číslo: každý desátý Čech si znovu půjčuje na splácení svých dluhů z minulosti. A to už se dostává do začarovaného kruhu.
„Pokud se lidé rozhodnou vzít si úvěr, dělají hned několik zásadních chyb. Neporovnávají nabídky, nevěnují pozornost úrokové sazbě nebo nerozumí jednotlivým pojmům. Pro většinu lidí je důležitá možnost okamžitého přijmu peně s tím, že si možné důsledky takové půjčky ani nepřipouštějí,“ dodává Jan Malý.
V případě, že se člověk rozhodne o půjčku zažádat, musí být obezřetný od samého začátku. Už sama žádost je totiž často koncipována přímo jako návrh smlouvy, který je pro žadatele závazný. V případě, že finanční instituce žádost potvrdí, smlouva o poskytnutí úvěru je tímto uzavřena.
„U smlouvy samotné je základním pravidlem smlouvu pozorně přečíst, a to včetně obchodních podmínek. Člověk by se měl zajímat o to, jestli je reálně schopen plnit všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména plnit splátky úvěru, kolik v konečném důsledku zaplatí, a měl by si podrobně prostudovat ustanovení o smluvních pokutách a jiných sankcích,“ doporučuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Nejčastěji si půjčují lidé ve věku, kdy se začínají osamostatňovat. Až 75 procent žadatelů o půjčku je ve věkové hranici do 30 let. Finanční rezervy si lidé začínají vytvářet po 50. roce věku. Pokud už ale nějaké prostředky mají, neumějí své peníze zhodnotit.
Schopnost efektivně hospodařit se svými financemi je u české populace v porovnání s ostatními vyspělými evropskými státy velmi nízká. „Například investování do akcií nebo podílových fondů stále velkému množství Čechů vůbec nic neříká,“ doplňuje Jan Malý.