Podílový fond je nástrojem, který se využívá k investičním operacím. Podílový fond je jakýmsi souborem majetku. Rozděluje se do několika kategorií, podle účelu, obsahu a dalších faktorů. Podílový fond nemá právní subjektivitu (na rozdíl od investičního fondu), je to tedy pouze jakýsi koš, který sdružuje aktiva. Je spravován investičními společnostmi, které řídí jejich fungování. Základní jednotkou fondu je podílový list, držitel podílových listů (investor) se nazývá podílníkem fondu. Otevřený podílový fond má oproti jiným formám investování řadu vlastností, které umožňují jeho použití ve velmi širokém okruhu investorů.

Důvody použití podílových fondů

Základní rozdělení podílových fondů

Podle obsahu

1. Akciové - fondy, jejichž obsahem je převážná většina akciových titulů. Dlouhodobě vykazují největší výnosy, volatilita (kolísavost) je vyšší
2. Smíšené - fondy, které jsou zpravidla namíchány z méně volatilních akcií a rizikovějších dluhopisů. Poměr akcií bývá větší.
3. Dluhopisové - investují do dluhových cenných papírů, obvykle do dluhopisů s delší splatností
4. Fondy peněžního trhu - obsahují dluhové cenné papíry s kratší splatností, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty apod. Jejich doménou je prakticky nulová kolísavost, jejich výnosy jsou ovšem nízké. Často jsou používány jako alternativy bankovních produktů
5. Nemovitostní - správce fondu nakupuje nemovité statky a cenné papíry na ně navázané. Tyto fondy zpravidla nekorelují s akciovými indexy, mohou tedy být vhodným zajišťovacím prvkem investičního portfolia
6. Komoditní - základním stavebním kamenem bývají cenné papíry (deriváty, certifikáty apod.) navázané na komodity, méně častěji i komodity jako takové. Zvláštností oproti ostatním produktům je stejně jako v předchozí skupině nízká korelace se zbytkem trhu. Bývají rizikovější. Zpravidla je lze rozdělit ještě na 3 podskupiny - fondy zemědělských produktů, technologických surovin a drahých kovů. Často bývají doplňky rozsáhlejších portfolií
7. Fondy fondů - zpravidla menší riziko, ale vysoká poplatková zátěž (zdvojení poplatků)
8. Devizové - fond drží měny dle konkrétní strategie. Jejich používání není příliš rozšířené

Podle investiční strategie

Související informace naleznete také v článku Investiční strategie.

1. Teritoriálně zaměřené - např. evropské, americké, asijské, popř. vztahující se přímo ke konkrétní zemi (např Itálie), velice oblíbené jsou např. fondy rozvíjejících se ekonomik. Diverzifikace je zde nižší - vyšší riziko.
2. Sektorové - sledují určitý ekonomický sektor (finance, moderní technologie, značky zaměřené na luxusní zboží...). Nižší diverzifikace, vyšší riziko.
3. Fondy sledující určitou myšlenku, etické fondy - např fondy ekologické (nakupují cenné papíry společností, které vyrábějí zdraví šetrné produkty atd.)
4. Fondy velkých hráčů (en:Blue Chips fondy) - investují do renomovaných značek (Pepsi, Microsoft, HSBC, Ford Motors...) - zpravidla bezpečnější akciové investice
5. Fondy rozvíjejících se ekonomik - fondy zaměřené na lokality s dlouhodobě velice vysokým potenciálem růstu. Mohou být buď celosvětové (manažer tak dostává větší volnost při výběru cenných papírů k nákupu, na druhou stranu lze hůře tvořit cílenou investiční strategii), nebo lokální. Tyto investice jsou v krátkých obdobích velice volatilní a velice snadno podléhají tržním výkyvům, je tedy potřeba počítat s dlouhým investičním horizontem.
6. Fondy typu Total Return/Absolute Return - snahou je udržení hodnoty i v nepříznivých podmínkách na trzích, na toto se ale nelze vždy spolehnout
7. Dividendové fondy - fondy, jejichž hlavním úkolem je poskytovat investorovi pasivní příjem z dividendového výnosu akcií, popř. z úroků dluhopisů. Investor tedy získává příjem nikoliv pouze při prodeji cenných papírů, ale i v celém průběhu jejich držení. Ostatní typy fondů lze označit jako akumulační nebo reinvestiční fondy; dividendové výnosy v těchto fondech jsou opět investovány. Obsahem fondu bývají dluhopisy, které průběžně vyplácejí úrok a akcie, které dlouhodobě přinášejí vysoké dividendy
8. Chráněné fondy - fondy, které jsou zajištěny speciálními instrumenty a deriváty. Jedná se o tzv. "zaklikávací" fondy, které jsou obvykle určeny k předem neurčenému horizontu investice, nebo k časově vymezenému cíli. Tyto fondy mají tzv. garanta, který ručí za splnění závazků vyplývajících z garance. V naprosté většině případů je garantovaná vložená částka, u některých produktů je garantovaný i minimální výnos. Zaklikávací fondy mají koncepci "schodů" - při dosažení nového maxima ceny se stanoví nová garanční hranice. U těchto produktů je potřeba až na výjimky počítat s omezením výkonnosti, protože garance bývá dost nákladná.
9. Fondy životního cyklu - investiční strategie, které kopírují životní cyklus člověka a zajišťují, že ke konci doby investování nebude kapitál ovlivněn rozsáhlými tržními výkyvy. Zpravidla fungují tak, že investiční program životního cyklu postupně přestupuje mezi předem nastavenými podfondy, v nichž je odstupňované riziko podle doby, která zbývá do konce horizontu. Bývají využívány k důchodovému plánování

Podle cílové skupiny investorů

1. Mass retail fondy - fondy určené pro širokou veřejnost; obvykle se vyznačují nízkými limity pro minimální investice, což je dělá dostupnými i pro velice malé investory
2. Fondy pro institucionální investory - fondy určené pro korporace a orgány státní správy. Umožňují vhodně ukládat a zhodnocovat finanční rezervy nebo např. diverzifikovat rizika vlastního podnikání. Zpravidla se vyznačují vyššími minimálními částkami pro investice
3. Fondy kvalifikovaných investorů - specifická kategorie fondů. Vzhledem k platné legislativě lze tyto produkty využít k profinancování příležitostí, které by klasické produkty nedokázaly pojmout. Díky těmto nástrojům tak lze investovat např. do umění, veteránů, vína nebo dalších investičních či podnikatelských příležitostí. Základní podmínky fondu kvalifikovaných investorů:
   1. Minimálně 2, maximálně 100 investorů
   2. Minimální investice jednoho podílníka je 1 mil. Kč

Fondy kvalifikovaných investorů mívají často charakter neveřejných nabídek, nebývají tedy k dispozici široké veřejnosti

Podle způsobu řízení

1. Aktivně řízené fondy - strategie fondu se přizpůsobuje podle trhu. V průběhu investice manager fondu sleduje investiční příležitostí a přizpůsobuje jím strukturu majetku fondu. Tyto fondy se obecně vyznačují znatelně vyššími náklady na správu
2. Pasivně řízené fondy - opakem předchozího. Předem je určena strategie, které se dosahuje především modelem "buy & hold" - "kup a drž". Změny ve struktuře majetku jsou minimální; nevýhodou mohou být velké propady ceny, které nelze včas zachytit.
3. Indexové fondy - fondy zaměřené na sledování určitého indexu a dosahování podobných výsledků (např. Eurostoxx 50, Dow Jones, popř. odvozené)

zdroj: www.wikipedie.org