Finanční instituce

Moderní ekonomické teorie vymezují finanční trh jako místní a časové soustředění nabídky volných peněžních prostředků a poptávky po těchto prostředcích. Z jiného pohledu můžeme finanční trh chápat také jako systém vzájemných vztahů, nástrojů, subjektů a institucí umožňujících shromažďování, soustřeďování, rozdělování a rozmisťování dočasně volných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky.

Na finančním trhu se peněžní úspory jednotlivých ekonomických subjektů z pohledu jejich původních vlastníků mění na finanční investice. Volné peněžní prostředky jsou směnovány za finanční aktiva. Finanční trhy v tomto ohledu představují nedílnou a důležitou součást finančního systému, jehož jsou také největší částí a v obecné rovině přispívají k hospodářskému rozvoji a rovnováze platební bilance v ekonomice.

Ústředními subjekty působící na finančním trhu představují finanční instituce, které dotváří ucelený finanční systém. Finanční systém představuje v každé ekonomice jedinečný a strukturovaný prostor, ve kterém se v obecném měřítku realizují finanční služby a nejinak je to tomu také u finančního trhu v rámci ČR.

Na stabilitu finančního trhu, stejně jako finančního systému, dohlížejí centrální banky. Stabilita představuje jeden z klíčových faktorů finančního systému, přičemž jakákoliv nestabilita nebo výkyv může mít negativní dopad a následky pro národní hospodářství dané země. V současné době se v takto problematické situaci nacházíme i v podmínkách ČR, kdy celosvětová ekonomická krize, způsobená špatným hospodařením a nevhodnými akvizicemi významných světových bank společně s nedostatečnými regulatorními opatřeními bank způsobily značné výkyvy ve světových finančních systémech i na finančních trzích, a to i ČR, i když ne v tak velkém rozsahu.