Investoři, pozor na zdanění výnosů z prodeje cenných papírů!

Obecně je vždy třeba vycházet z faktu, že každý stát chce zdanit veškeré příjmy svých poplatníků a jakékoliv osvobození příjmů je pak pouze výjimkou z tohoto pravidla. Každý takový případ by měl být dostatečně podložen, aby bezdůvodně nezvýhodňoval pouze určitou skupinu poplatníků

Zákon o daních z příjmů považuje, příjem z prodeje cenných papírů za zdanitelný, osvobození od daně pro fyzické osoby je pak možné jen při splnění určité podmínky, a to buď v případě, že příjem z převodu cenného papíru nepřesáhne 100 000 Kč za rok nebo uplyne-li mezi nákupem cenného papíru a jeho prodejem určitá doba, tzv. časový test. Časový test se uplatní pouze v případě, že cenné papíry nejsou zahrnuty do obchodního majetku prodávajícího.

Tento časový test do konce roku 2013 činil půl roku – pouze však s podmínkou, že investor nevlastnil cenné papíry představující více jak 5 % základního kapitálu určitého subjektu, jinak byl časový test delší, a to pět let. Prodal-li tedy investor podílové listy například čtyři měsíce po jejich nákupu, byl povinen daný příjem zdanit. Pakliže uskutečnil prodej po osmi měsících od nákupu, příjem byl od daně osvobozen. Od ledna roku 2014 však došlo ke změně a časový test byl sjednocen na tři roky pro všechny případy, na což by aktivní investoři rozhodně neměli zapomenout. Zahrnovat příjmy z prodeje do daňového přiznání za rok 2014 ale nemusí automaticky všichni, kteří v loňském roce prodali své cenné papíry. Prodloužení časového testu se totiž týká pouze cenných papírů pořízených právě po 1. 1. 2014 a zároveň s prodloužením došlo k zavedení limitu 100 000 Kč pro příjem z prodeje cenných papírů. Pokud tedy investor v daném roce dosáhne příjmu z prodeje cenných papírů ve výši 100 000 Kč a méně, časový test a daňová povinnost z tohoto titulu se ho netýkají.

V případě, že investor příslušné příjmy ze svých investic opomene zdanit, ať už záměrně či vinou neznalosti, hrozí mu sankce primárně od správce daně, a to v podobě doměrku daně, penále ve výši 20 % a ročního úroku z prodlení přibližně ve výši 14 % z daňového doměrku. Větší obavy však jistě u investorů vzbuzuje případné trestní stíhaní pro podezření z trestného činu krácení daně, které často zahajují orgány činné v trestním řízení právě na základě podkladů z daňové kontroly. Černý scénář je tedy značná finanční újma a trest odnětí svobody až na deset let.

Jak je to v okolních zemích?

Podíváme-li se na způsob zdanění výnosů v okolních zemích, můžeme vidět několik odlišných přístupů. Na Slovensku je příjem z prodeje cenných papírů osvobozen do výše 500 EUR za rok (po započtení souvisejících výdajů) a příjem z prodeje podílových listů je taktéž za určitých podmínek osvobozen, pokud se jedná o podílové listy vydané slovenským subjektem. V ostatních případech příjmy fyzických osob podléhají 19% sazbě daně (resp. 25 % z části základu daně převyšující cca 35 000 EUR).

V Německu je příjem fyzických osob z investic standardně zdaňován 25% srážkovou daní, tzn. daň strhne a zaplatí plátce příjmu a fyzická osoba, tedy příjemce, již dále nic neplatí. Tato sazba může být navýšena o solidární příspěvek a církevní daň. Výjimka platí pro příjem z prodeje cenných papírů, pokud tyto cenné papíry byly nabyty před 1. lednem 2009. Obdobná pravidla platí i v Rakousku, kde se také aplikuje 25% srážková daň z  prodeje cenných papírů (pořízených po 31. březnu 2012).

Výhled do budoucna

Aktuální nastavení ošetření příjmů z investic fyzických osob by v blízké budoucnosti mělo zůstat nezměněné, prozatím nebyly představeny žádné plánované změny. Nestálost legislativního rámce je značně problematická pro všechny zúčastněné, především pak pro investory. Pokud nyní investuji do určitého záměru v aktuálních podmínkách, může se snadno stát, že v dalších letech se pro mě tato investice stane nevýhodnou z důvodů změn zákonů.

V souvislosti s tématem zdanění příjmů z prodeje investic bych ráda zmínila nově zavedenou povinnost v zákoně o daních z příjmů, a to ohlášení příjmů nad 5 milionů Kč správci daně v případě, že takový příjem je osvobozen (s výjimkou příjmů, které si správce daně dohledá údaje ve rejstřících a evidencích – např. v katastru). Pokuta v případě nesplnění pak může dosáhnout až výše daně, tj. 15 %.

Na tuto povinnost v budoucnu pravděpodobně naváže povinnost prokazovat původ majetku. Návrh legislativních změn byl představen již v říjnu 2014 a správce daně, pokud bude návrh schválen, bude moci požadovat prokázání toho, jak byl majetek daňového poplatníka získán v případě, že se mu jeví, že poplatník má majetek v hodnotě alespoň o 5 000 000 Kč vyšší, než by měl mít. Pokud poplatník neprokáže, jakým způsobem majetek nabyl, zároveň daň nelze stanovit na základě dokazování a správce daně se bude domnívat, že nedoplatek na dani přesahuje 2 000 000 Kč, doměří daň dle speciálních pomůcek a k tomu vyměří penále ve výši až 100 % z doměrku na dani. Dále bude mít dle návrhu správce daně možnost vyzvat osobu k podání prohlášení o majetku, pokud má za to, že její majetek má hodnotu vyšší než 10 000 000 Kč.

Otázkou však zůstává, jak bude toto opatření aplikováno v praxi. Pokud se poplatník domnívá, že jeho majetek je v nižší hodnotě, bude postačovat pouze takové prohlášení. Při rozporu názorů tak nejspíše bude docházet k „přebíjení se“ znaleckými posudky, ale nepravdivé prohlášení či jeho nepředložení by dle návrhu mohlo být sankcionováno až čtyřletým pobytem ve vězení spolu s peněžitým trestem a zákazem činnosti.

Lenka Sklenářová, Senior Associate, DLA Piper Prague

zdroj: www.investujeme.cz