Řecko stojí na hraně eurozóny

07.07.2015 08:00

Řecko stojí na hraně eurozóny. Bude se opět jednat, věřitelé ani po referendu ustupovat nechtějí

  • V Bruselu v úterý začne nové kolo jednání o krachujícím Řecku.
  • Řecký premiér Alexis Tsipras jede schůzku ministrů financí a lídrů zemí eurozóny do Bruselu posilněn výsledkem všelidového hlasování a věří, že vyjednávací pozici země to posílí.
  • Jenže představitelé eurozóny už dali najevo, že Řekům ustupovat nemíní.
jarvis_559ad2d3498eafc2dbc72d64.jpeg
61,31 procenta voličů v Řecku odmítlo v referendu podmínky, které zemi v červnu v rámci nové dohody o finanční pomoci předložila eurozóna.
autor: REUTERS

Rázné "ne", kterým Řekové v referendu odmítli úsporná opatření a reformy navrhované věřiteli, vnáší do dalších jednání o záchraně krachující země novou dávku adrenalinu. Řecký premiér Alexis Tsipras jede na úterní schůzku ministrů financí a lídrů zemí eurozóny do Bruselu posilněn výsledkem všelidového hlasování a věří, že vyjednávací pozici země to posílí. Jenže představitelé eurozóny už dali najevo, že Řekům ustupovat nemíní.

"Výsledek referenda je velmi politováníhodný pro budoucnost Řecka," řekl šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem. Podle německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela je bankrot Řecka velmi blízko a všechny země nejen eurozóny, ale celé Evropské unie by se měly připravovat na humanitární pomoc, kterou bude země potřebovat.

Všem státům eurozóny jde o hodně: pokud nedojde k dohodě, Řecko bude muset společnou měnu opustit a vrátit se k drach­mě, což by drasticky poškodilo celý projekt společné měny.


Tsipras by měl v úterý v Bruselu představit úplně nový návrh reforem, který bude nejspíše zahrnovat i požadavek odpuštění části dluhu. Řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis řekl BBC, že podle vládní analýzy potřebuje Řecko odepsat alespoň 30 procent zahraničního dluhu. Řekové celkově dluží přes 300 miliard eur.

 

Země eurozóny v čele s Německem se ale zatím staví proti. Pokud ústupky, o které Tsipras požádá, budou až příliš velké, může řecký premiér narazit. "Řecko je členem eurozóny a záleží jen na něm a jeho vládě, aby to tak zůstalo," uvedl mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Řecké "ne" podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise "ještě více prohloubilo propast mezi Řeckem a ostatními zeměmi eurozóny".

Udržení Řecka v eurozóně je společný cíl

I mezi nimi jsou ale stále ty, které zastávají umírněnější pozici pro vyjednávání s Řeckem, například Francie a Itálie. Šéf ministrů financí zemí platících eurem Dijsselbloem už také zdůraznil, že "udržení Řecka v eurozóně je stále společný cíl".

Odchod Atén z eurozóny by byl totiž podle zdroje HN z evropských institucí, který má přístup k vypracovaným analýzám, extrémně nákladný nejen pro Řecko, ale i pro ostatní země klubu.

Smířlivé gesto směrem k věřitelům už ale podle mnohých komentátorů udělal i řecký premiér. Částečně i na jeho žádost rezignoval řecký ministr financí Janis Varufakis. Podle mnohých zdrojů byl totiž jednou z příčin, proč se jednání s věřiteli vlekla tak dlouho. Na úterní schůzku ministrů financí eurozóny by tak měl přijet už jeho nástupce, jeden z hlavních řeckých vyjednávačů Euklidis Tsakalotos.

Šéfové hlavních řeckých koaličních i opozičních stran se včera také shodli, že jsou odhodláni udělat potřebné kroky, aby Řecko součástí eurozóny zůstalo. Uvedli, že dohoda, kterou chce začít Tsipras s věřiteli vyjednávat, musí být "sociálně spravedlivá", obsahovat reformy, které nebudou mít negativní dopad na ekonomický růst, a musí zahrnovat závazek věřitelů, že začnou se­riózně jednat o udržitelnosti řeckého dluhu.

 

Absolutní prioritou řeckých stran je ale obnovení nouzových půjček od Evropské centrální banky. Ta však včera nejenže nezvedla strop pro jejich čerpání, ale navíc zvýšila nároky na jejich zástavu. Tím další čerpání téměř znemožnila. Řecké banky už mají přitom tak málo kapitálu, že řecká centrální banka na vládu naléhá, aby snížila limit pro výběr z bankomatů z 60 eur na 20. Tsiprasův kabinet včera rozhodl, že ponechá banky dále uzavřené.

ECB dala najevo, že banky nemají dostatečnou zástavu na splácení půjček. Šéf ECB Mario Draghi tak v úterý údajně sáhne k podobnému kroku jako v roce 2012, kdy bylo Řecko vystoupení z eurozóny také velmi blízko. Podle zdrojů Financial Times tehdy Draghi evropským lídrům řekl, že se budou muset za nouzové půjčky řeckým bankám zaručit, pokud chtějí, aby jim ECB dál půjčovala. Tehdy k tomu nedošlo: Řecko otočilo a s novým záchranným programem souhlasilo.

Zdroj: www.ihned.cz